|
|
Limity a možnosti přirozené obnovy buku lesního na LHC Kolowratské lesy
Zahradník, Tomáš
Cílem práce bylo zhodnotit možnosti přirozené obnovy buku lesního a její využití na LHC Kolowratské lesy. Plochy pro ověřování byly vybírány na základě souboru lesních typů a podle dalších charakteristik jako jsou například rozdílné expozice, nadmořská výška a zakmenění porostů. Práce je založena na metodě hodnocení transektu v lesních porostech. U každého stromu na transektu byla měřena výška, poslední přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, tvar a výšku nasazení koruny, počet bočních větví a jejich průměr, poškození zvěří a ostatní poškození. Jednotlivé porovnávané varianty byly statisticky vyhodnoceny. Z výsledků bakalářské práce vyplývá, že úspěšná přirozená obnova buku je ve všech podmínkách zvolené oblasti možná. Z biologického a ekologického hlediska je to vhodný způsob pro obnovu lesních porostů na daných stanovištích.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni
Mikel, Jakub
Jakub Mikel: Analýza tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni. Bakalářská práce se zabývá analýzou tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni. Byly odebírány vzorky ze 3 mladých stromů, v pravidelných týdenních intervalech ve dvou po sobě jdoucích vegetačních období, a to roku 2013 a 2014 za pomocí přístroje trephor. Z mikrovývrtů byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty, které byly pozorovány pomocí světelného mikroskopu. Tato práce zkoumá kambiální aktivitu a proces tvorby dřeva v průběhu vegetačních období (březenistopad). Pomocí světelného mikroskopu byl zaznamenán začátek kambiální aktivity, její maximální činnost a ukončování. Dále byl sledován průběh difernciece buněk v jednotlivých fázích: radiálního rozšiřování, tvorba sekundární buněčné stěny a lignifikace. Naměřené hodnoty radiálního přirůstání byly za pomoci Gompertzovi funkce proloženy křivkou, která nám stanovila optimální model radiálního přirůstu v průběhu vegetačního období. Ze získaných dat byl následně určen datum maximální denního přírůst a průměrný přírůst za den. Pozorování kambiální činnosti a následné diferenciace buněk ve vztahu ke klimatickým podmínkám nám usnadní pochopení spojitosti mezi tvorbou dřeva, jeho výslednou stavbou a vlivem okolního prostředí. Získané výsledky byly porovnány s odbornou literaturou zabývající se podobnou problematikou. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci Analýza tvorby buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Využití mikrovlnné plastifikace dřeva při výrobě ohýbaných nábytkových dílců
Nováčková, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mikrovlnné plastifikace při výrobě ohýbaných nábytkových dílců. Zkušební vzorky buku lesního (Fagus sylvatica L.) o rozměrech 20 × 20 × 300 mm byly rozřazeny do 8 skupin (každá skupina obsahovala 15 vzorků). Vzorky první referenční skupiny (Ref1) byly testovány při vlhkosti 0 % a teplotě 20 °C, referenční skupina Ref2 byla testována při vlhkosti 0 % a teplotě 80 °C. Poslední referenční skupiny (Ref3) byla klimatizována na mez hygroskopicity (MH). Vzorky pro plastifikaci pařením (Vp) byly klimatizovány na MH a vystaveny teplotě 100 °C po dobu 1 hodiny. Mikrovlnná (MW) plastifikace byla prováděna při výkonu 1,5 a 3,5 kW za použití mikrovlnného kontinuálního laboratorního zařízení. Zkušební vzorky byly máčeny ve vodě pro dosažení vstupní vlhkosti ~ 60 %. Výsledná vlhkost MW plastifikovaných vzorků se pohybovala okolo 20 % (MW1), 30 % (MW2 a MW4) a 40 % (MW3). Z důvodu sledování vlivu velikosti průřezu a praktického uplatnění v nábytkářském průmyslu byly dále použity vzorky o rozměrech 30 × 30 × 450 mm. Tyto vzorky byly rozřazeny do dvou skupin (Ref a MW), obě skupiny obsahovaly 20 vzorků. Efekt plastifikace byl měřen zkouškou v tří-bodém ohybu. Plasticita dřeva byla hodnocena pomocí modulu pružnosti (MOE), meze pevnosti (MOR) a průhybu. Výsledky referenčních vzorků potvrdily vliv teploty a vlhkosti na MOE a MOR. Bylo potvrzeno, že vliv vlhkosti (0 % a MH) je významný a bylo zaznamenáno snížení pevnosti o 65 % a snížení MOE o 40 %. Paření, které je běžně používané při plastifikaci dílců k ohýbání, vedlo ke zvýšení plasticity (snížení MOE o 65 %) a průhybu (70 %) v porovnání s Ref1. U vzorků plastifikovaných MW při 1,5 kW a 3,5 kW z počáteční vlhkosti 60 % na výstupní vlhkost 30 % byl zjištěn výrazně vyšší průhyb (až o 1,5 mm) a zvýšení plasticity (MOE pokles o cca 72 %). Na základě výsledků provedených experimentů lze konstatovat, že mikrovlnná úprava má velmi podobné účinky na plasticitu dřeva, ve srovnání s nejvíce používanou technologií plastifikace – pařením. Výsledky práce prokazují vysoký potenciál MW plastifikace pro účely ohýbání a tvarování dřeva pro nábytkářský průmysl. Snížení času a energetické úspory jsou považovány za hlavní výhody této technologie. Práce přispěla k bližšímu poznání procesu MW plastifikace a vlastnostem takto upraveného materiálu. Práci by bylo vhodné dále rozšířit o optimalizaci procesu MW plastifikace dřeva pro konkrétní ohyby/tvary, popř. sledování vlivu MW na strukturální změny.
|
|
|
Wood Extractive Compounds - Extraction, Chemical composition, Biological activity, Native durability =: Extraktivní látky dřeva: Extrakce, Chemické složení, Biotická aktivita, Přirozená trvanlivost /
Sablík, Pavel
Výzkum zaměřený na chemické složení dřeva je zásadní nejen pro využití tohoto materiálu k získávání látek pro dřevozpracující, potravinářský nebo farmaceutický průmysl. Nespočet vědeckých prací bylo motivováno poznatkem, že dřevo některých druhů dřevin vykazuje výrazně vyžší odolnost vůči působení biotických činitelů degradujících dřevní hmotu, a tudíž je jeho využití výrazně vhodnější pro náročnější aplikace, například zabudování v kontaktu se zemí nebo vodou. Tato významná vlastnost dřeva je připisována především obsahu extraktivních látek, které jsou produkovány při tvorbě jádrového dřeva. Tato disertační práce si proto klade za cíl zjistit možnosti využití extraktivních látek dřeva akátu (Robinia pseudoacacia L.) jako impregnačního prostředku pro zvýšení odolnosti dřeva s menší přirozenou odolností. Experimentální část práce byla provedena v prostorách a za použití vybavení Mendelovy university v Brně a to především v v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Článek 01 se zabývá ustanovením metodiky práce s extrakčním přístrojem fexIKA. Popisuje především kvantitativní možnosti zisku extraktivních látek při použití rozličných organických rozpouštědel. V rámci výzkumu prezentovaného v tomto článku bylo jako zdrojového materiálu využito dřeva (jádro a běl) a kůry akátu (Robinia pseudoacacia L.), jakožto zásadního zdroje pro další výzkum, a to především pro extrémně vysokou odolnost tohoto dřeva, přirozeně rostoucího ve střední Evropě. Výsledkem bylo stanovení metodiky práce pro základní rozpouštědla (aceton, benzen, cyklohexan, etanol a destilovanou vodu). Vliv jednotlivých extračních vstupů (velikost částic extrahovaného materiálu, typ rozpouštědla, teplota) na kvalitativní a kvantitativní výsledek extračního procesu byl předmětem zájmu výzkumného projektu prezentovaném v Článku 02. Ten prokázal srovnatelné výsledky extrakce s literárními zdroji. Zároveň byl popsán vliv výše zmíněných parametrů a metodou HPLC-HRMS identifikován obsah získaných extraktů. Přímé využití látek, získaných pomocí metodiky popsané v Článku 01 a extrahovaných s cílem vysokého podílu fenolických sloučenin podle výsledků Článku 02, bylo námětem Článku 03. Zde byla přímo prokázána fungicidní aktivita extraktivních látek akátu (Robinia pseudoacacia L.) a afrického padouku (Pterocarpus soyauxii Taub.) po tlakové impregnaci do bělového dřeva buku (Fagus sylvatica L.), které je hodnoceno třídou 5 jako netrvanlivé a v rámci experimentu ukázalo průměrné hmotnostní úbytky neošetřeného dřeva 43.6%. Po aplikaci extraktivních látek došlo ke zvýšení jeho odolnosti proti působení dřevokazné houby Trametes versicolor a to až na úrověň třídy 3 s průměrnou hmotnostní ztrátou 12.7%. Článek 04 pokračuje s výzkumem fixace extraktivních látek ve dřevě po impregnaci a testu vyluhovatelnosti. S cílem zvýšit fixaci impregnovaných látek ve dřevě bylo použito tepelného ošetření vzorků. Výsledky experimentu potvrdily významnou závyslost mezi fixací látek ve dřevě a tepelným ošetřením.
|
host ::
RSS.